Turistické cíle

Rozhledna Velká Deštná

Nová rozhledna Velká Deštná stojící na vrcholu Orlických hor byla otevřena 26. října 2019. Původní zde stála již v 19. století, byla však zničena přírodními živly. Poslední rozhledna byla stržena v roce 2010, a pak se devět let čekalo na novou. Výška rozhledny Velká Deštná je 18 m a kapacitně pojme až 30 návštěvníků. Skládá se ze 4 pater a otevřené vrchní plošiny. Vstup je bezplatný. Ideální trasa k rozhledně je ze Sedla Šerlich. Poté můžete z rozhledny vyrazit na vrch Šerlich a odtud do Masarykovy chaty.

Masarykova chata

Masarykova chata je svojí polohou, dostupností i nadmořskou výškou ideálním výchozím místem k nejzajímavějším místům Orlických hor. Chatu postavil roku 1925 Klub českých turistů v Hradci Králové podle projektu arch. B. Fuchse. Roku 1935 byla na Šerlichu zřízena i meteorologická stanice a před chatou byla odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka. Dřevořezby jeho bratra Josefa zdobí uprostřed jídelny masivní sloup. Dne 21. 9. 1938 byla Masarykova chata přepadena nacisty z Freikorpsu. Němci chatu přejmenovali na Hitlerbaude a v průběhu války zde byly ubytovávány rodiny fašistických pohlavárů. Chatu osvobodila až Sovětská armáda v květnu 1945. Chata nabízí celoroční provoz. V letní sezóně se zde sjíždí několik cyklobusů, v zimní sezóně pak několik linek pro běžkaře.

Kostel sv. Matouše

V Deštném v Orlických horách, konkrétně v části Jedlová, se nachází kostel sv. Matouše, který byl zbudován karmelitány ve třicátých letech 18. století na místě původního dřevěného kostelíku. Během dlouhých let, co kostel sv. Matouše na kopci v Jedlové stojí, změnil několikrát majitele a v roce 1833 dokonce vyhořel. Místní obyvatelé a duchovní však celou stavbu dokonale opravili a kostel i nadále sloužil veřejnosti. Za první republiky se dočkal zbrusu nové střechy a celkově se nacházel ve výborném stavu. Zlom ovšem přišel po druhé světové válce, kdy bylo odsunuto německé obyvatelstvo a kostel začal chátrat. V roce 1993 se ale naštěstí začalo s celkovou opravou kostela. Kostel má nyní novou střechu a s dalšími opravami se počítá i do budoucna. Uvnitř kostela je možné vidět fotografie ze starých časů Jedlové i okolních vesnic. Na hřbitově je hrob zdejšího kronikáře a básníka J.E.Brinkeho. V sousedství se nachází také diecezní centrum života mládeže Vesmír.

Kostel sv. Maří Magdalény

V centru obce Deštné v Orlických horách se nachází dvouvěžový kostel sv. Maří Magdalény s velice vzácnými varhany. Základní kámen položil dne 12.10.1720 jménem královéhradeckého generálního vikáře P. Tobiáše Josefa Neumanna farář Schmidel. Autorem návrhu stavby je Jan Blažej Santini Aichl. Novostavba kostela na místě starého gotického ze 14. století je dokladována korespondencí mezi správou panství v Rychnově a pražskou konzistoří. V roce 1992 byl kostel po rekonstrukci znovu vysvěcen.

Šerlišský mlýn

Šerlišský mlýn je horská chata a výletní místo v zalesněném údolí Bělé se nachází přibližně 3 km od Deštného v Orlických horách. Původně tu stál Postlerův mlýn a hájovna. Hájovna odedávna patřila šlechtickému rodu Colloredo-Mansfeldů z Opočna. Mlýn byl v roce 1902 přestavěn pro účely výletní restaurace, později se na zdejší pile připravoval stavební materiál pro výstavbu chaty na Šerlichu. V letech 1929-30 byl hostinec přestavěn na horskou chatu Šerlišský mlýn a zvýšen o patro. Rod Colloredo-Mansfeldů o svůj majetek přišel v roce 1942, kdy jej zabavilo gestapo na základě rozhodnutí říšských soudů. V roce 1945 byli Colloredo-Mansfeldové vyhlášeni za osoby nepřátelské Československé republice a jejich majetek převzal stát na základě Benešových dekretů. Po roce 1989 byl v restitucích rodu navrácen zabavený majetek.

Křížová cesta v Deštném v Orlických horách

Křížová cesta v Deštném v Orlických horách se nachází v části obce Dříš, na úbočí vrchu Plasnický Špičák. Křížová cesta je tvořena čtrnácti kamennými sloupky s plastikou pašijového výjevu. Zastavení jsou rozmístěna okolo poutní kaple Blahoslavené Panny Marie. Součástí poutního místa je studánka „Pod Panorámou“. Na přelomu 18. a 19. století se tu totiž objevil na vysokém stromu poblíž studánky papírový obrázek Panny Marie, který tam zanechal místní rolník jako poděkování za uzdravení. Poté se místo stalo poutním. Ze sbírky pořádané v obci byla postavena dřevěná kaplička, do které byla uložena socha Panny Marie Královny a původní obrázek ze stromu. Postupně přibyla křížová cesta z pískovcových sloupů. Hlavní pouť se slaví v neděli po 26. červenci.

Sedloňovský černý kříž

Zhruba 700 metrů jižně od Sedloňovského vrchu se v nadmořské výšce 1005 metrů tyčí Sedloňovský černý kříž. Zhruba 5 metrů vysoký masivní na černo natřený dřevěný kříž vzpomíná na významného příslušníka rodu Colloredo-Mansfeldů, hraběte Hieronyma (Jeronýma). Historie Sedloňovského kříže se však začala psát nejspíše již dávno před Mansfeldovou smrtí. Oblast dnešního Černého kříže byla jedním z mála míst, kudy se dalo projít přes hřeben Orlických hor. A k takovému místu se vždycky pojil nějaký kříž či kaplička, zkrátka místo ke krátkému odpočinku. Teprve nedávno byl v sousedství kříže na strom zavěšen obrázek sv. Anny – patronky Orlických hor. Jde o dílo sedloňovské výtvarnice Jarmily Haldové.

Špičák

Výrazný vrch Špičák (833 m) dominuje severozápadnímu podhůří Orlických hor. Vystupuje mezi obcemi Deštné v Orlických horách a Plasnice, proto se mu také někdy říká Deštenský nebo Plasnický Špičák. Na vrcholu se nacházela tzv. Mědílkova vyhlídka, která byla roku 1937 rozrušena těžbou kvalitního kamene gabrodioritu na západním svahu. Kámen se používal především na stavbu předválečného opevnění a později také ke zpevňování cest a silnic.
Na vrchol stoupá neznačená, ale zřetelná cesta od turistického rozcestí kolem někdejšího lomu. Nad odlesněným vrcholkem, který je nad hranou kamenolomu se otvírá krásný výhled.

Archeologické muzeum v přírodě Villa Nova Uhřínov

Vraťte se v čase o 700 let do období vlády Přemyslovců. Archeologický skanzen Villa Nova Uhřínov se snaží přiblížit středověkou kolonizační vesnici. Uvidíte obytné domky, roubenou polozemnici, repliky pravěkých nástrojů, chlebové pece, stodolu či kovárnu. Po dohodě s provozovateli lze domluvit komentovanou prohlídku.

Pevnosti Dobrošov, Hanička, Skutina

Ve vojenských pevnostech Dobrošov, Hanička a Skutina je k vidění několik hlavních, dělostřeleckých srubů, muniční skladů, kasáren, ošetřoven, bunkrů a dalších součástí předválečného opevnění budovaného ve 30. letech 20.století. Naučné stezky vás provedou přes pevnosti a odkryjí historii předválečné doby.

Kostel Neratov

Celý Neratov je významným poutním místem již od druhé poloviny 17. století. Základní kámen Kostela Nanebevzetí Panny Marie položil majitel panství Johann Karl z Nostitz-Rhieneck 14. srpna 1723. Na konci 2. světové války kostel vyhořel a zbylo z něho jen torzo. Po roce 2020 dochází k jeho postupné rekonstrukci a proslavil se svou skleněnou střechou. Od roku 1992 je kostel zapsaný na seznamu kulturních památek.

Kunštátská kaple

Kunštátská kaple se nachází v hřebenové partii Orlických hor, jako nejvýše položená kaple (1037 m. n. m.). Sloužila jako místo k bohoslužbě dřevařských dělníků, kteří většinou byli z Tyrol a do Orlických hor byli pozváni za prací. Barokní kaple Navštívení Panny Marie pocházející z roku 1760 je kruhového půdorysu. Po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce byl interiér kaple zničen. Kaple byla podrobena celkové opravě v roce 1967. Na podzim roku 2004 byla oprava dokončena.